Rok prázdnin - sen každého manažera?

Byla jsem u soudu. Šla jsem se podívat na veřejné jednání. Firma a bývalý zaměstnanec vedou spor o konkurenční doložku, podle které on nesmí po odchodu z firmy jeden rok pracovat u konkurenční společnosti. Firma mu po tu dobu vyplácí částku ve výši bývalé mzdy. První, co člověka napadne: "Co víc si přát"? Může být doma, válet si šunky, a ještě za to dostane zaplaceno. 

Jaké to však je, když konkurenční doložka trvá třeba půl roku nebo rok? Jak dlouho může nicnedělání bavit? Měsíc, dva nebo tři?

Za ten čas se dostatečně dospí, vyrazí na nevšední dovolenou, zajde na pivo se všemi, s kým se dlouho neviděl. Možná opraví něco na domě, navštíví příbuzné a známé, přečte pár knih...a co potom? Pustit se do podnikání a dělat to, co umí? Podle konkurenční doložky nemůže podnikat ve stejném oboru, jako původní zaměstnavatel. A tak mě napadá, kolik lidí je schopno rozjet byznys v něčem, co doposud nedělali?

A jak je na tom rodina a nejbližší okolí nudícího se bývalého manažera či manažerky? Zvládnout roční "povinnou" dovolenou může být pořádná zatěžkávací zkouška pro partnerství i další mezilidské vztahy. Co když taková situace přijde do života vám, jste na ni připravení?

Adventní doba dává prostor přibrzdit, hodnotit a zvažovat, kam naše životy směřují. Uděláte si čas popřemýšlet, jak byste s rokem svého života naložili vy, kdybyste nečekaně dostali prázdniny? Jaké máte koníčky a co vás zachrání od nudy? Kdo jsou ti lidé kolem vás, kteří vás podrží? Koho držíte vy?