Důvěrný deník stromu

Neobvyklý příběh jednoho stromu psaný formou jeho deníku. Velmi originálně pojatý pohled na třistaletou historii hrušně vysazené za vlády krále Ludvíka XV. v zahradě malého domku. Strom ve svých pamětech vzpomíná na chvíle, kdy byl vysazen, jak ho ostatní stromy přijaly mezi sebe a hlavně, jaké historické okamžiky kolem něj probíhaly.

Stal se svědkem několika válek - tou poslední byla druhá světová, kdy nacisté na zahradě zastřelili malého chlapce. Smrtící kulka se zachytila v kůře stromu a ten se pak stal pomníkem, ke kterému chodil truchlit jeho otec. Strom, pojmenovaný Tristan, vyjadřuje ve svém deníku bolest, kterou cítil, a svou touhu otce podpořit a dodat mu chuť žít dál.

Několik uschlých větví z Tristana posloužilo v čase pálení čarodějnic k upálení místní bylinkářky. Tristan tuto vzpomínku pojmenovává jako jednu z nejvíce bolestných. Jeho větve také sloužily k pověšení povstalců a během revoluce pod jeho větvemi odpočíval jeden z vojevůdců. S láskou Tristan shlížel také na milostné příběhy lidí, kteří v jeho okolí žili. Za tři sta let se toho událo hodně.

Deník není psán chronologicky, jednotlivé vzpomínky se prolínají a Tristan hledá souvislosti a odpovědi na otázky o své vlastní existenci. Kdo a proč ho tam vysadil? Jakou roli hrají dvojčata, která vídá ve svých snech? Co bude po smrti?

Jeho pádem a smrtí vlastně celý deník začíná - v silné bouřce stará hrušeň neodolá náporům větru a kácí se. Je rozřezána na polena do krbu, část jeho kmene si ponechává mladá umělkyně, která z něj vyřeže sochu. V ní potom Tristan žije dál a vzpomínky skládá do svého deníku.

Velmi originální kniha, pohled na malého lidského tvora z výšky koruny stromu a v běhu staletí, zároveň plná citu a vášní. Rozhodně stojí za přečtení.

Důvěrný deník stromu, Didier van Cauwelaert, vydal Garamond v roce 2015